Srovnáme-li situaci v ČR a mnoha zemích EU, zjistíme, že primární rozdíl spočívá zejména v legislativním ukotvení muzikoterapie, která u nás doposud schází. Díky tomu mohou být muzikoterapeuti ve většině členských států EU zaměstnáni jako muzikoterapeuti, kdežto V ČR se muzikoterapie provozuje nejčastěji jako doplněk jiných profesí, např. speciální pedagogiky, hudební pedagogiky, ošetřovatelství, fyzioterapie atd. (dle jednotlivých rezortů). Někteří muzikoterapeuti pracují také privátně.

Muzikoterapie v rezortu zdravotnictví

Muzikoterapii ve zdravotnictví je nejúžeji ze všech rezortů spojena s léčbou konkrétních zdravotních problémů. V ČR se již více než třicet let využívá v rámci psychiatrie dětí i dospělých a obecně v rámci psychoterapie. Zde praktikuje muzikoterapii několik desítek muzikoterapeutů, obvykle s primárním zázemím ve verbální psychoterapii. Muzikoterapie má často formu samostatné terapeutické intervence, zatímco ve většině ostatních oblastí se využívají pouze prvky muzikoterapie jako doplněk jiných terapeutických intervencí.

Dále máme v ČR zkušenosti s klinickým využitím hudby v kojeneckých ústavech, v klinické logopedii, ve fyzioterapii a v rámci konceptu bazální stimulace, ojediněle také v neonatologii. Běžné je využití hudby u porodu, zde však jde obvykle o pouhý poslech na přání matky bez cílených terapeutických aspektů. Ostatní oblasti zdravotnictví nejsou zatím u nás z hlediska muzikoterapie dostatečně zmapované, ačkoliv v mnoha zahraničních zemích se využívá v návaznosti na širokou škálu lékařských i nelékařských oborů. Muzikoterapie je využitelná všude tam, kde je zapotřebí odvést pozornost pacienta od bolesti, úzkosti, nepříjemných zdravotnických zákroků a podpořit psychické a sociální aspekty zdraví.

Muzikoterapie v rezortu školství

V oblasti školství se muzikoterapie využívá jednak jako samostatná intervence, např. formou privátní praxe muzikoterapeutů, v rámci kroužků na školách nebo jako součást vyučování, popř. se využívají její prvky ve spojení s bazální stimulací, Snoezelenem a dalšími terapeutickými a stimulačními metodami. S muzikoterapeuty se lze setkat nejčastěji u žáků se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním. Muzikoterapie se využívá např. pro trénink tělesných a psychických funkcí, pro podporu interakce a komunikace, pro saturaci psychických a sociálních potřeb žáků nebo pro podporu procesu učení a adaptace.

Muzikoterapie v rezortu sociální péče

Muzikoterapie se nejčastěji využívá ve stacionářích a v domovech pro osoby se zdravotním postižením, dále v domovech pro seniory, v rámci rané péče, v dětských centrech a dětských domovech. V rezortu sociálních služeb adresují muzikoterapeuti kromě léčebných cílů také cíle sociální. Muzikoterapie má často za úkol snížit negativní dopady dlouhodobého pobytu, zvýšit spokojenost uživatelů, saturovat psychické a sociální potřeby, poskytnout příležitost pro smysluplně strávený volný čas, aktivizovat uživatele (např. spojením s fyzioterapií) a normalizovat prostředí institucí.